Včas poznat, komu hrozí srdeční selhání, a zasáhnout ještě předtím, než se objeví první příznaky nebo rizika, například v podobě dechové tísně či otoků končetin. A u těch, kteří už jsou nemocní, léčit krom samotného srdce také obezitu. Tímto směrem se vydávají nová doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC)1, která se propíšou do české praxe. Mohou tak ovlivnit stovky tisíc českých pacientů, i těch, kterým srdeční selhání teprve hrozí.1 Kardiologové zveřejňují novinky při příležitosti Světového dne srdce, jenž letos připadá na 29. září.
Nová doporučení zároveň boří hranici mezi péčí o srdce a ledviny. Nemocné ledviny výrazně zvyšují riziko srdečního selhání, infarktu, mrtvice či poruch srdečního rytmu a nemocné srdce naopak může dál poškozovat ledviny. „Evropské postupy tak počítají s tím, že budeme u našich pacientů aktivně vyhledávat chronické onemocnění ledvin kontrolou hodnot eGFR a poměru albuminu a kreatininu v moči (uACR) a nefrologové zase u svých pacientů známky srdečního selhání4,“ pokračuje prof. Krejčí. Připomíná, že v Česku stále zůstávají srdeční i ledvinná onemocnění u velkého počtu lidí neodhalena. „Stovky tisíc lidí zpočátku vůbec nevědí, že jejich srdce nebo ledviny přestávají správně fungovat, protože příznaky bývají mírné nebo žádné. O to důležitější jsou preventivní prohlídky, které nově zahrnují také vyšetření uACR.3 To dokáže odhalit poškození ledvin už ve velmi časné fázi a současně jde o rizikový ukazatel řady kardiovaskulárních onemocnění. Dnes máme díky moderní léčbě možnost další zhoršování výrazně zpomalit a stav pacienta na dlouhou dobu prakticky zakonzervovat4,“ dodává prof. Krejčí.
Další novinkou týkající se srdce je doporučení moderních léků na obezitu pro vybrané kardiologické pacienty.1 „Nejde jen o pokles hmotnosti. Léčba může zlepšit jejich obtíže, fyzickou kondici a kvalitu života a zároveň snížit riziko zhoršení srdečního selhání.1, Problém je ale cena léčby, která se pohybuje v řádu tisíců korun měsíčně. To si většina našich pacientů nemůže dlouhodobě dovolit,“ pokračuje prof. Linhart. Podle českých kardiologů tak přibývají důvody, proč by jejich úhradu měly zvážit i zdravotní pojišťovny. „Pokud budeme počítat jen cenu léku, samozřejmě je to velká částka. Musíme se ale také ptát, kolik stojí opakované pobyty v nemocnici, pracovní neschopnost nebo sociální podpora spojená se ztrátou soběstačnosti,“ říká Linhart.
Se srdečním selháním se v Česku nyní léčí kolem 400 000 lidí, každý rok přibude dalších asi 50 000.2