Žádní kamarádi, vztahy s rodinou na bodě mrazu, osamělost – to vše má drtivý vliv na srdce a cévy. Odborné studie jasně potvrzují, že nedostatek sociálních vazeb škodí srdci stejně jako kouření nebo nadváha. Podle dlouhodobých analýz čelí lidé s omezenými sociálními kontakty o 30 % vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění. I když se běžně předpokládá, že izolací trpí spíše starší lidé, osamělí jsou i mladí, kteří tráví více času na sociálních sítích a méně v přímém kontaktu s ostatními vrstevníky. Tento trend ještě zhoršila pandemie covidu-19. Jen pár dní před Vánocemi na to upozorňují čeští kardiologové, kteří čelí neustále rostoucímu počtu lidí s nemocným srdcem. Vánoční svátky podle nich mohou pocit osamělosti vystupňovat.
„Dlouhodobé studie ukazují, že špatné sociální vztahy, izolace, slabá podpora a osamělost zvyšují o 29 % riziko srdečního onemocnění a o 32 % riziko mrtvice. Podobný trend vidíme u lidí s depresí, kteří přijíždí do nemocnice s infarktem. Celkem 30–50 % z nich jej po propuštění dostane znovu, a více ti, kteří trpí depresí,“ říká přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC.
Osamělost podle kardiologů negativně ovlivňuje i srdeční rytmus, zvyšuje riziko jeho poruch. Výsledky dlouhodobých a průřezových studií ukazují, že lidé ve středním a vyšším věku, kteří se cítí osaměle, mívají také vyšší krevní tlak. Čím je člověk starší, tím je tento vztah mezi samotou a hypertenzí výraznější. „Při osamělosti se člověk navíc obvykle méně hýbe, hůře se stravuje, jí méně ovoce a zeleniny, často kouří a neužívá předepsané léky,“ pokračuje prof. Linhart.
Péče o srdeční zdraví
Jak říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, faktor izolovanosti by měli lékaři brát v potaz už při vyšetření pacientů. „Dostatečná síť sociálních kontaktů není jen příjemnou součástí života, ale faktor, který ovlivňuje celý kardiovaskulární systém. Při prohlídkách bychom se měli pacientů ptát i na frekvenci sociálních kontaktů a na to, zda jsou s touto úrovní kontaktů spokojení. Zvláště u těch, kteří prodělali mrtvici nebo se léčí se srdečním selháním. Pokud zjistíme, že sociální vazby nefungují, měli bychom se ve spolupráci s dalšími profesionály – psychology, či sociálními pracovníky pokusit pacientovi pomoci i v této rovině,“ vysvětluje prof. Ošťádal.
To potvrzuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. „Duševní onemocnění se u kardiaků vyskytují 3× častěji než v běžné populaci. Aktivní vyhledávání psychických potíží a jejich léčba je zásadní součástí péče o srdeční zdraví. Stačí, když se lékař pacienta zeptá na dvě otázky: zda měl v poslední době menší zájem o věci, které ho obvykle těší, a zde se cítil smutně, bez energie nebo beznadějně,“říká doc. Anders. Zásadní je především šíře a kvalita sociální sítě lidí.
Na propojení duševního a kardiovaskulárního zdraví upozorňuje také Evropská kardiologická společnost a apeluje na mezioborovou spolupráci – zejména mezi kardiology a psychiatry. „Stačilo by, aby při kardiologických klinikách fungoval na malý úvazek psychiatr, který by stav pacientů hodnotil a doporučil řešení,“ dodává doc. Anders.
Pravidelný kontakt s rodinou a přáteli podporuje srdce mnoha způsoby. „Vědomí, že se člověk může někomu svěřit, uklidňuje. Snižuje krevní tlak, tepovou frekvenci a tlumí zánětlivé procesy,“ zmiňuje prof. Ošťádal.
Pokles teplot a srdeční příhody
Kardiologové zároveň upozorňují, že zima s sebou přináší i jiné úskalí – v tomto období je totiž nejvíce infarktů. Mráz zužuje tepny, tím se v nich zvyšuje tlak a stoupá tak riziko ucpání cév. „Pokles teploty o 10 °C bývá spojen s vyšším počtem srdečních příhod, a to až o 13 %. Náročný bývá zejména leden. Proto radíme: teple se oblékejte, nepřehánějte to se sportem. Hýbat se je zdravé, ale ne když je zima až praští,“ připomíná prof. Ošťádal. „Ti, kteří už se s nějakou formou srdeční či cévní nemoci léčí, by se měli nechat před zimou očkovat proti chřipce – u pacientů po infarktu toto očkování snižuje riziko smrti o více než 40 %,“ dodává lékař.
S nemocemi srdce a cév se v Česku potýká přibližně 3,5 milionu lidí, tyto choroby jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí v ČR (40 % všech případů). Rok od roku také stoupá počet lidí se srdečním selháním – asi o 40 000. Nyní jich je kolem 400 000. Podle Ústavu zdravotnických informací a analýzy vzrostl od roku 2013 do 2024 počet lidí s vysokým tlakem, a to o 33 % – na 2 353 924. Zastavit nepříznivý trend se kardiologové pokoušejí pomocí Národního kardiovaskulárního plánu.
Zajímavost na konec…
Z průzkumu neziskové charitativní organizace z Velké Británie a Irska Samaritans vyplynulo, že Vánoce jsou pro 1 z 6 dotázaných (17,3 %) nejosamělejší čas v roce. Obvykle lidé čekají, že osamělostí budou o Vánocích trpět spíš starší lidé, kterým například zemřel partner. Studie britské organizace Mind z roku 2017 však zjistila, že věková skupina, která nejčastěji uvádí, že se o Vánocích cítí osamělá, jsou lidé ve věku 18 až 24 let (45 %). Podobná data přinesl anonymní průzkum Australského červeného kříže z roku 2022, který zjistil, že během svátků se často cítí osamělých 47 % mužů ve věku 18 až 29 let.
Zdroj: nzip.cz