94 % dětí v péči SOS dětských vesniček prožilo v raném dětství stresující nebo traumatické zážitky, u většiny z nich to ovlivnilo jejich další chování a prožívání. Celkově rané trauma zasáhlo 68 % zkoumaných dětí, u třetiny dětí je vliv traumatu výrazný.
Co je rané trauma
Rané trauma lze popsat jako závažnou událost nebo zkušenost, která postihne dítě v nejútlejším věku. Jedná se o situace, které dítě vnímá jako ohrožující či bolestivé, přičemž z nich nemá možnost uniknout ani je zvládnout vlastními silami. Je prokázáno, že trauma prožité v prvních letech života, nebo dokonce už v prenatálním období, zásadně ovlivňuje vývoj mozku i chování dítěte. Jeho dopady si dítě může nést po celý život a často se projeví až s odstupem času. Následky přitom bývají závažné a jejich náprava mnohdy vyžaduje dlouhodobější terapii. „Velká část traumat, se kterými se v praxi setkáváme, vzniká v době, kdy dítě ještě nedokáže mluvit nebo si později tyto zážitky vědomě vybavit.
V podvědomí ale zůstávají. Takové děti jsou pak častěji ohrožené psychickými potížemi, závislostmi nebo nezdravými vztahy,“ popisuje ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.
Nejčastější příčiny traumatu: rozpad rodiny a ztráta blízkých
Sociální pracovnice jako nejčastější zdroj traumatu uvádějí rozpad původní rodiny – s touto zkušeností se potýká 67 % dětí. Nejde přitom jen o rozvod nebo rozchod rodičů, ale také o jejich dlouhodobý nezájem, odložení dítěte po porodu nebo, ve výjimečných případech, úmrtí jednoho z rodičů.
U více než poloviny dětí (54 %) trauma vzniklo kvůli závažnému selhání rodičovské role. Patří sem situace, kdy je rodič závislý na alkoholu či jiných návykových látkách, nebo kdy dítě ještě před narozením čelí tzv. prenatálnímu traumatu – například pokud matka během těhotenství zažívá domácí násilí, abnormální stres či sama užívá drogy. Dalšími faktory jsou psychiatrické onemocnění rodiče nebo jeho pobyt ve výkonu trestu.
44 % dětí v péči SOS dětských vesniček si také odneslo trauma ze situací, při nichž se ocitaly v přímém ohrožení. Nejčastěji šlo o opakované zásadní zanedbávání péče, fyzické násilí (ať už přímo na dítěti, nebo násilí na jiném členu rodiny, jemuž dítě přihlíží), psychické týrání nebo sexuální zneužívání.
Vliv traumatu na duševní zdraví dětí
Podle hodnocení sociálních pracovnic ovlivnilo prožité trauma chování a prožívání dítěte středně výrazně nebo výrazně ve třetině případů, na dalších 39 % dětí mělo vliv mírný nebo minimální. Mezi nejčastější projevy patří prudké výkyvy nálad a obtížná regulace emocí, některé děti trpí nadměrnou úzkostí, apatií nebo sklony k sociální izolaci. U 8 % dětí se vyskytují závažné projevy, jako jsou myšlenky na sebevraždu, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy či výskyt halucinací a bludů.
Sociální pracovnice uvedly, že přestože s dětmi aktivně pracují a využívají k tomu vhodné terapeutické metody, v některých případech to nestačí. Třetina dětí podle nich potřebuje také odbornou péči psychologa nebo psychiatra.
„Dětem, které potřebují i další odbornou pomoc, se ji snažíme vždy zajistit, průzkum ukázal, že se nám to daří z 65 %. K tomu, aby dítě docházelo k odborníkovi, je totiž nutná součinnost rodiče jakožto zákonného zástupce, což se ne vždy podaří. V České republice je navíc zásadní nedostatek odborníků z řad dětských klinických psychologů a psychiatrů, zejména v některých krajích,“ upozorňuje Šalátová.
| O průzkumu mezi sociálními pracovnicemi Průzkum přináší data za 1160 dětí v péči SOS dětských vesniček, zúčastnilo se ho 59 sociálních pracovnic a pracovníků organizace, kteří jsou s těmito dětmi v pravidelném kontaktu.Jedná se převážně o děti vyrůstající v pěstounské péči a o děti žijící s vlastními rodiči, kteří se ale potýkají se závažnými problémy a často jim hrozí odebrání dětí z péče.Průzkum vznikl ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou, která už od roku 2023 podporuje SOS dětské vesničky a jejich pomoc znevýhodněným rodinám s dětmi do 6 let. |
O průzkumu
Sociální pracovníci a pracovnice z SOS dětských vesniček pomáhají ročně tisícovkám ohrožených dětí, z nichž většina si v sobě nese nějakou formu traumatu. S dětmi jsou v přímém kontaktu a pracují s nimi v přirozeném prostředí, nejlépe u nich doma. Pomoc dětem a jejich rodinám v současné době poskytují prostřednictvím 25 poboček, které se nacházejí v osmi krajích České republiky.
Průzkum se ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou uskutečnil letos na jaře. Zapojilo se do něj 59 sociálních pracovníků a pracovnic SOS dětských vesniček, kteří vyplnili dotazníky za každé dítě, s nímž dlouhodobě pracují. Celkem se jednalo o 1 160 dětí vyrůstajících buď v pěstounské péči (45 %) nebo v rodinách, které čelí vážným problémům (47 %). Zbývajících 8 % dětí využívá jiné služby SOS vesniček, jako je krizové centrum pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tréninkové bydlení pro ohrožené rodiny nebo volnočasové centrum pro děti z vyloučených lokalit.
Průzkum vznikl ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net (THSN). Vzájemná kooperace SOS dětských vesniček a Generali ČP trvá od září 2023, společně se zaměřují na pomoc ohroženým rodinám s dětmi do 6 let. Při práci s rodinami používají sociální pracovnice unikátní model Five to Thrive, jehož realizaci a využívání Generali Česká pojišťovna přímo podporuje v rámci programu Kompas v 17 lokalitách v Čechách i na Moravě. Tento model vychází z poznatků neurovědy a poskytuje pečujícím osobám účinné nástroje k tomu, aby věděly, jak správně rozvíjet traumatizované děti. „Jsme přesvědčeni, že každé dítě potřebuje bezpečí a laskavou péči. Naši spolupráci vnímáme jako příležitost podpořit organizaci, která dlouhodobě pomáhá tam, kde je to nejvíc potřeba. Naším cílem je rozšířit osvětu o raném traumatu a pomoci během 5 let až 5 000 dětí,“ říká Monika Majerčíková, manažerka externí komunikace a CSR z Generali České pojišťovny.
The Human Safety Net (THSN)
THSN je celosvětová iniciativa skupiny Generali, jejíž součástí je i Generali Česká pojišťovna pomáhající komunitám. Zaměřuje se na podporu znevýhodněných rodin s dětmi, ale také napomáhá integraci uprchlíků. Podporuje jejich uplatnění na trhu práce, a to díky realizaci jejich nápadů a plánů na vlastní podnikání. V České republice směřují aktivity THSN k podpoře rodin s dětmi ve věku 0–6 let, které bojují například se sociálními nebo materiálními problémy.