Česká republika může ostatní učit, jak na rakovinu plic. Co se časného záchytu tohoto onemocnění týče, je totiž dál než většina evropských zemí. Plošný screening karcinomu plic funguje jen ve třech státech EU – a Česko je jedním z nich. O své zkušenosti se čeští specialisté dělí s ostatními zeměmi prostřednictvím mezinárodního projektu SOLACE (Strengthening the screening of Lung Cancer in Europe). Zapojily se do něj desítky evropských zdravotnických zařízení – včetně pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN).
Rakovina plic je nejčastější příčinou úmrtí na onkologické onemocnění v Evropě – ročně zabije přibližně 270 000 lidí. Projekt SOLACE, který odstartoval v roce 2023, chce tento nepříznivý trend zvrátit zavedením plošného screeningu napříč Evropou. Podle odborníků může časný záchyt snížit úmrtnost až o pětinu. „Česká republika stála u zrodu projektu SOLACE. Kromě Polska a Chorvatska jsme totiž jedinou evropskou zemí, kde program časného záchytu rakoviny plic funguje,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN a odborná garantka projektu SOLACE v České republice. „Plošný screening denně zachraňuje životy a měl by být dostupný ve všech regionech Evropy. Mezi rizikové osoby patří současní i bývalí kuřáci. Ohrožení jsou zejména pacienti po onkologické léčbě, lidé s chronickým plicním onemocněním nebo po transplantacích,“ doplňuje lékařka.
Projekt SOLACE zmapoval v letech 2023–2026 rozdíly v oblasti prevence rakoviny plic a v přístupu k rizikovým skupinám v 15 státech EU. Zapojilo se do něj 33 zdravotnických zařízení, včetně Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. „Zdravotnická zařízení hrají v systematickém vyhledávání ohrožených pacientů a včasné diagnostice zásadní roli. Projekt SOLACE nám umožnil sdílet naše zkušenosti s ostatními evropskými pracovišti,“ popisuje prof. Koziar Vašáková.
V rámci projektu SOLACE se v sedmi státech EU uskutečnil průzkum mezi rizikovými pacienty a lékaři, který se týkal jejich postoje k časnému záchytu rakoviny plic. V Česku se ho zúčastnilo 264 pacientů a 93 zdravotnických pracovníků. Vyplývá z něj, že 79 % lidí u nás vnímá screening pozitivně. Průzkum také ukázal, že screening mění chování lidí – 61 % oslovených pacientů uvedlo, že za posledních 12 měsíců přestali kouřit nebo omezili počet cigaret. „Screening není jednorázové vyšetření, ale proces, který zároveň působí jako prevence a mění přístup k vlastnímu zdraví,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
V České republice každý rok přibývá přes 6 000 pacientů s karcinomem plic a téměř stejný počet lidí na tuto nemoc ročně zemře. Většina lidí totiž přichází k lékaři až v pokročilejším stadiu nemoci – ve chvíli, kdy se u nich objeví první příznaky. Na účinnou léčbu už v té chvíli bývá pozdě. Zásadní roli v prevenci mají praktičtí lékaři. „Jsme první, kdo pacientům screening nabízí. Dokážeme rozptýlit jejich obavy a motivovat je k zapojení se do programu. Polovina pacientů, které jsme oslovili, s preventivním vyšetřením souhlasila,“ přibližuje MUDr. Norbert Král, Ph.D., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK a člen Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Důležitá je podle něj i spolupráce s ostatními specialisty. Rizikové osoby odesílají praktici k pneumologům. „S pacienty probereme jejich osobní a rodinnou anamnézu a provedeme komplexní vyšetření plic. Pokud odhalíme plicní onemocnění, které lze řešit v ordinaci ambulantních pneumologů, převezmeme je do péče a nasadíme léčbu. V rámci screeningu pak pacienti ještě podstoupí CT vyšetření s nízkou dávkou záření u radiologa,“ popisuje prim. Čierná Peterová. Nízkodávkové CT umí zachytit i velmi časná stadia rakoviny plic. „Tento typ vyšetření dokáže odhalit nádor dřív, než se objeví jakékoli příznaky. Pacienti pak mají větší šanci na vyléčení. Skenování na radiologickém pracovišti je rychlé a nebolí,“ doplňuje prof. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., z Kliniky zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň.
V programu časného záchytu karcinomu plic, který se stal inspirací pro pilotní projekty screeningu v dalších evropských zemích, podstoupilo v Česku od roku 2022 CT vyšetření více než 20 tisíc osob. „U 3 % účastníků lékaři odhalí pozitivní nález – podezřelé plicní uzly s vysokou pravděpodobností nádoru. U více než 165 osob se doposud podle národního registru po účasti ve screeningu potvrdil nádor plic, u poloviny z nich v nejčasnějším stadiu 1,“ přibližuje RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., vědecký vedoucí Národního screeningového centra. Do programu se mohou zapojit lidé ve věku 55–74 let se zátěží 20 a více „balíčkoroků“. „Jedná se například o osoby, které kouří nebo kouřily jeden balíček cigaret denně po dobu alespoň 20 let,“ upřesňuje RNDr. Májek.
„Do screeningu rakoviny plic se aktivně zapojuje stále více pacientů. U mnohých jsme zachytili nemoc včas a mohli je začít léčit. Naše výsledky potvrzují, že screening má smysl,“ uzavírá prof. Koziar Vašáková.