Občas je potřeba se zastavit. Zachytit úsměv, myšlenku, absurditu, vzpomínku, postřeh, slzu. A prohlédnout si je, potěšit se s nimi. Někomu je poslat, dát přečíst. I když dopisních schránek ubývá a let přibývá. Úsměvné, něžné, spiklenecké příhody a úvahy ze života ženy, která je sice herečkou z Národního divadla a seriálů, ale taky manželkou, milenkou, matkou, dcerou, sestrou, kamarádkou, sousedkou, řidičkou, učitelkou, hrdou Moravankou a majitelkou jednoho těla… To je Martina Preissová a její Tvá M., která právě vychází v nakladatelství nastole (369 Kč).
Martina Preissová napsala Tvou M. po třiceti letech od smrti jejího tatínka. V jednotlivých kapitolách, nazvaných třeba O muzice, O cestování, O dobře míněných radách nebo O pohledech mužů, píše tatínkovi ve fiktivních dopisech o tom, čím je, kým se touží stát a z čeho se skládá její svět. K napsání knihy ji inspirovala zkušenost, kdy potřebovala poslat dopis. Taková normální lidská činnost se podle jejích slov ale stala nesmírně obtížnou. „Nemohla jsem totiž potkat poštovní schránku. Zjistila jsem, že jich je v ulicích stále míň a přemýšlela jsem proč. Protože si lidé už dopisy neposílají. A tak mne napadlo psát dopisy. Vlastně už jsem myslela, že jsem psaní a vydávání knih pověsila na hřebík, ale forma dopisů mě nadchla,“ dodává.
Pro Martinu Preissovou byly všechny knihy, které doposud napsala, jistou terapií. Všechny tři jsou autobiografické a ta poslední, Tvá M., je velmi osobní. „Myslím, že jsem ji napsala právě včas. Vlastně ve věku, kdy už jsem se ztrátou vyrovnaná a mám odstup,“ vysvětluje a pokračuje: „Nejraději v souvislosti s tatínkem vzpomínám na klid a ticho, které kolem sebe dokázal šířit. Na jeho prsty na hmatníku houslí a na plný dům lidí, kteří za ním chodili a měli ho rádi.“
O autorce
Martina Preissová se narodila v roce 1975 ve Znojmě v rodině učitelů, malířů, muzikantů a vinařů. Sen stát se učitelkou vystřídala hned po maturitě potřeba jít dál. Objevila v sobě lásku k divadlu a přihlásila se na Janáčkovu akademii múzických umění. Po absolutoriu se na čas zastavila v angažmá v brněnském Národním divadle, od roku 2000 je členkou činohry Národního divadla v Praze. Spolupracuje s Českou televizí, točí seriály, učí herectví na DAMU a nepřestává být milující matkou dvěma synům a drahou polovičkou svého muže, herce Martina Preisse, kterého potkala kde jinde než v divadle. Svou prvotinu, velmi osobní knížku povídek Jak jsem nebyla na Lvech a jiné příhody, napsala v roce 2021. Druhá kniha Mají v nebi skleničky? je povídkovým cyklem volně inspirovaným dětstvím na konci osmdesátých let na jihomoravské vesnici. Třetí Martinina kniha Tvá M. vznikla, aby psaní dopisů nezůstalo v minulém století. A protože nikdy nenapsala dost dopisů tátovi. Teď, když už není, má potřebu mu psát o to víc…
Zdroj: ALBATROS MEDIA