„Nečti ve tmě, zkazíš si oči!“ Anebo „Brýle raději nenos, tím se ti zhorší zrak“. Jsou vám podobné hlášky povědomé? Zdraví očí je obklopeno množstvím zakořeněných mýtů, které mohou být nejen zavádějící, ale i škodlivé. Odborníci přitom varují, že oči si zaslouží víc než jen opatrnost – hlavně prevenci a správné informace. Co tedy o zraku víme s jistotou? A jak (nejen) letní návyky ovlivňují zdraví našich očí? Na to jsme se zeptali jak zkušeného oftalmologa, tak vedoucí asistenční služby zdravotní pojišťovny.
Přestože dnes máme k dispozici desítky výzkumů a odborných studií, spousta zakořeněných představ o zraku přetrvává – a mnohé z nich mohou ovlivnit, jak se k němu chováme.
„Mýty o očích mají jednu společnou vlastnost – uklidňují nás. Ale právě to může být nebezpečné. Když lidé věří, že zhoršené vidění je normální, přijdou pozdě. A někdy až příliš pozdě,“ popisuje jeden z nejběžnějších mýtů MUDr. Valér Vojník, oftalmolog z Očního centra Poděbrady.
O jaká další tvrzení, o nichž máme často zkreslené představy, se jedná? Pojďme si se s nimi seznámit a vysvětlit si, jak je to ve skutečnosti.
Tvrzení č. 1: Čtení ve tmě poškozuje očí – Mýtus!
Čtení při slabém světle může způsobit dočasnou únavu očí, pálení nebo bolesti hlavy, ale podle American Academy of Ophthalmology nevede k trvalému poškození zraku. Oči se po odpočinku rychle zotaví. Děti, které často čtou v šeru, nemají vyšší riziko krátkozrakosti než jejich vrstevníci.
Tvrzení č. 2: Příliš časté používání očí je škodlivé – Mýtus!
„Oči jsou uzpůsobené k neustálému používání. Ani dlouhé čtení nebo práce na počítači je
‚neopotřebuje‘. Jediným vedlejším efektem může být únava, která se projeví pálením, slzením nebo rozmazaným viděním, ale po odpočinku vše odezní,“ vysvětluje MUDr. Valér Vojník.
Tvrzení č. 3: Brýle oslabují oči – Mýtus!
Brýle pouze korigují zrakovou vadu, nijak neovlivňují „sílu“ oka. Studie American Optometric Association potvrzují, že nenošení brýlí může naopak vést k únavě očí a bolestem hlavy, ale brýle samy o sobě oči neoslabují. Také nošení brýlí se slabšími dioptriemi, aby se oko ‚cvičilo‘, vede k neostrému vidění a může způsobovat únavu, bolesti hlavy a další potíže.
Tvrzení č. 4: Křížení očí (šilhání) je škodlivé – oči zůstanou křížené – Mýtus!
Krátkodobé křížení očí (například při hrátkách) nezpůsobí, že by oči zůstaly šilhavé. „Skutečné šilhání, strabismus, je způsobeno odchylkami ve svalech nebo nervovém řízení oka a vyžaduje lékařské řešení,“ zmiňuje MUDr. Vojník.
Tvrzení č. 5: Sledování zblízka či dlouhé sledování televize poškozuje oči – Mýtus!
Sledování obrazovky zblízka nebo dlouho nepoškozuje oči, ale může způsobit únavu, pálení a rozmazané vidění. „Moderní obrazovky nevyzařují škodlivou radiaci. Děti často sledují televizi zblízka kvůli lepšímu zaostření, což není známka poškození zraku,“ vysvětluje oftalmolog.
Tvrzení č. 6: Karotka opraví zrak – Mýtus!
„Mrkev sice obsahuje výchozí látku pro tvorbu vitaminu A (beta-karoten), který je důležitý pro zdraví očí, ale nezlepšuje krátkozrakost ani dalekozrakost. Dlouhodobý nedostatek vitaminu A způsobující poškození oka (xeroftalmii), je u nás, na rozdíl od subsaharské Afriky nebo jižní Asie, vzácný, protože běžná pestrá strava je dostačující. Je třeba na ní myslet u lidí s poruchou vstřebávání tuků (např. onemocnění slinivky břišní, celiakie, aj.),“ objasňuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Tvrzení č. 7: Modré světlo ze zařízení poškozuje oči – Mýtus s přesahem!
„Vědecké studie sice neprokázaly, že by modré světlo z obrazovek při běžném sledování způsobovalo trvalé poškození očí nebo makulární degeneraci. Nicméně může narušit spánkový rytmus a přispět k únavě očí, zejména při dlouhém sledování obrazovky před spaním,“ pokračuje MUDr. Ježková.
Tvrzení č. 8: Soustředěné sledování obrazovky je bezpečné – Mýtus!
„Při sledování obrazovky se frekvence mrkání snižuje až na třetinu, což vede k suchým a unaveným očím, rozmazanému vidění a někdy i bolestem hlavy. Tzv. syndrom digitální únavy očí je dnes jednou z nejčastějších civilizačních potíží mladých dospělých,“ upřesňuje lékař z Očního centra Poděbrady.
Tvrzení č. 9: Je nutné chodit na oční až při potížích nebo v důchodovém věku – Mýtus!
Mnohá závažná oční onemocnění, například glaukom nebo diabetická retinopatie, probíhají dlouho bez příznaků. „Pravidelné preventivní prohlídky umožní včasný záchyt a léčbu, což výrazně zvyšuje šanci na zachování dobrého zraku ve vyšším věku. V prevenci podporují občany také zdravotní pojišťovny svými benefity,“ doplňuje MUDr. Jana Ježková z OZP.
Tvrzení č. 10: Myopie (krátkozrakost) ve školním věku normální a neškodná – Mýtus!
„Myopie u dětí může pokračovat v progresi i v dospělosti u cca 18 % mladých dospělých. Pokud krátkozrakost není kontrolována, může vést k závažným komplikacím,“ dodává MUDr. Valér Vojník, oční chirurg a oftalmolog z Očního centra Poděbrady.
„Mýty okolo zraku jsou tak rozšířené, že lidé často podceňují i prevenci. Přitom pojišťovny hradí preventivní prohlídky a OZP poskytuje kromě příspěvků na vyšetření zraku i příspěvky na brýle a jiné optické pomůcky, a to bez ohledu na věk. OZP přispěla v roce 2024 celkem 10 118 klientům na brýle, brýlové obruby a dioptrické kontaktní čočky úhrnnou částkou více než 5,6 milionu korun a na vyšetření zraku 3 810 klientům celkovou částkou přes 1,3 milionu korun,“ zmiňuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Jak OZP přispívá na péči o zrak:
- Finanční příspěvek na vyšetření zraku, brýle, obruby a dioptrické čočky:
Pojištěnci OZP mohou čerpat příspěvek na vyšetření zraku, pořízení dioptrických brýlí, brýlových obrub a dioptrických kontaktních čoček. Výše příspěvku může dosáhnout až 10 000 Kč, podle počtu nasbíraných kreditů v aplikaci VITAKARTA.
- Příspěvek na základě kreditního systému:
OZP odměňuje své pojištěnce za zdravý životní styl a účast na preventivních prohlídkách kredity, které je možné následně vyměnit za finanční příspěvky na vybrané zdravotní benefity včetně těch očních.
Titulní fotografie: Alensa