Sdružení přátel piva zveřejnilo výsledky tradiční celorepublikové soutěže, která jako jediná v Česku kombinuje hlasování spotřebitelů s odbornou anonymní degustací. 

Letošní ročník přinesl potvrzení dlouhodobých favoritů i nečekané novinky. Nejvyšší bodové hodnocení získala výčepní Desítka z Rodinného pivovaru Bernard, zatímco pivovar Agent zazářil jako skokan roku. Soutěž zároveň upozorňuje na měnící se trendy v pivní kultuře a postupné stárnutí klasických pivařů.

Soutěž SPP prošla za celou dobu řadou různých drobných změn, které reflektovaly především aktuální trendy v pivovarském světě. Dle toho se měnily vyhlašované pivní kategorie (bez rozšiřovaní soutěžních kategorií). Výjimkou je cena Létající pivovar roku, která přibyla v roce 2022 a kterou má SPP chráněnou na Úřadě průmyslového vlastnictví, stejně jako známky a ceny Pivovar roku a Minipivovar roku. Došlo tak k logickému uzavření celé řady těchto ocenění. Letošní soutěžní ročník zůstal oproti předchozímu ročníku nakonec beze změny, s výjimkou zrušení preferenčních hlasů, které účastnici dříve udělovali.

Sdružení přátel piva (SPP) své ceny od roku 2002 vyhlašuje tradičně pokaždé v jiném kraji, v jiném pivovaru. Letos se místem slavnostního vyhlášení stala po 16i letech Praha. (Naposledy se ceny SPP předávaly v Praze v roce 2009 v Klášterním pivovaru Strahov).

Finální anonymní degustace anketně nejúspěšnějších piv proběhla pod vedením lektora ČZU a odborného degustátora SPP PhDr. Ing. Tomáše Maiera, Ph.D. v neveřejných prostorách Strahovského pivovaru dne 25. září 2025.

V anketní části hlasovalo cca 45 % členů SPP (z celkového počtu 1 580) pro různých 271 značek piva. Pivní počin roku (jako jedna z tradičních cen SPP) dle verdiktu poroty letos nebude udělen.

Kompletní výsledky soutěže jsou ZDE (pdf)

Další data z celkových i dílčích výsledků:

V letošním roce dokázalo ve své (pivní) kategorii obhájit vítězství pouze pivo z Rodinného pivovaru Bernard, klasická výčepní Desítka, a to v kategorii světlých výčepních piv. Zde získalo v rámci odborných degustací i vůbec nejvyšší bodové hodnocení (pozn. v rámci všech piv a všech kategorií).

Nejvyrovnanější kategorií v rámci degustací byla kategorie silných piv, kde byly pouze minimální rozdíly mezi všemi zúčastněnými vzorky.

Vítězným pivem v anketní části napříč kategoriemi se stal (stejně jako v loňském roce) Bernard Černý ležák, s jemnými kvasnicemi – z Rodinného pivovaru Bernard, který získal přesně 300 hlasů. Toto pivo pravidelně získává nejvíce anketních hlasů, což svědčí o jeho dlouhodobé a stabilní oblibě mezi znalci piva (v této kategorii).

Skokan roku: Pivovar Agent – se svým pivem Sacred Weapon Imperial Stout 22° (z druhé desítky v loňském roce na první místo v roce letošním).

Aktuality Sdružení přátel piva k roku 2025: 

Pivaři stárnou! 

Na celém světě mizí tradiční konzumenti piva. A to i přes ohromnou popularitu tohoto nápoje. Proto postupně mizí některé pivovary i pivní tradice, pivní festivaly či zavedené značky piv. Klesá také spotřeba piva. Tento trend „stárnutí klasického pivaře“ můžeme pozorovat i v našem sdružení, kdy (služebně) nově vstoupivší členové jsou spíše „padesátníci“, než dvacetiletá mládež. Průměrný věk člena SPP se za posledních deset let zvýšil z 45 na 49 let. Mladší konzumenti také dávají přednost lehčím a slabším pivům, oproti starší generaci.

V souvislosti s poklesem spotřeby piva, klesá i výroba piva – což souvisí s celkovým stavem naší ekonomiky a exportu, pro který bylo pivo vždy cenným a historicky ověřeným zdrojem zisku, což vytváří další ekonomické ztráty.

Nejen proto nechápeme volání některých politiků, kteří i v letošním roce, pod záminkou nadměrné konzumace alkoholu, chtějí opět regulovat, usměrňovat a zakazovat, místo věcné diskuze a střídmého úsudku v dané problematice, protože data hovoří jinak.

–        Je pokrytecké mluvit o nutnosti snížení spotřeby alkoholu, a přitom ponechat nulovou spotřební daň, kterou mají vinaři, a kdy dle Zákona o vinohradnictví a vinařství z roku 2002 stát nadále přispívat nemalou částkou ze státního rozpočtu do Vinařského fondu.

–        Spotřeba alkoholu od roku 2018 prokazatelně stále klesá, a to z 14,4 litrů na hlavu na současných necelých 10 litrů na hlavu. Děje se tak zcela přirozenou a neregulovanou cestou.

–        Je zřetelné, že obliba alkoholu u mládeže v Česku, stejně jako na celém světě, významným způsobem klesá. V rámci toho klesá i spotřeba piva (tím i jeho výroba) – u nás o cca 10 %.

–        Jediným setrvale rostoucím segmentem v pivovarnictví je naopak produkce nealkoholických piv na základě zvyšující se poptávky. Za poslední rok jde též o cca 10 %.

–        Naprostá většina spotřebitelů alkoholických nápojů (a to nejen u nás) konzumuje pivo zodpovědně a zejména bezproblémově. (Pivo navíc není na objem alkoholu zdaleka nejlevnějším nápojem, který vyhledávají závislí konzumenti). Neomezujme tedy ukázněnou většinovou společnost kvůli problematickým jedincům a netrestejme ji kvůli problémové menšině.

–        Stát na konzumentech alkoholických nápojů rozhodně neprodělává, jak se snaž zkresleně tvrdit některé studie, které na jedné straně porovnávají jen zisky ze spotřební daně (nikoliv už zisky z daní z příjmů a z DPH u výrobců alkoholických nápojů, ale též navázaných oborů jako je zemědělství, sladovnictví, chmelařství a jiné) a na druhé straně vypočítává společenské náklady nadměrného pití (jehož odhady se ale značně různí – od 20 do 60 miliard korun ročně). Je tedy potřeba se ptát, jak k daným číslům státní úředníci vůbec došli, a proč je mezi odhady tak velký rozdíl.

Braňme se dalším neustálým (v tomto případě zbytečným) regulacím a omezením.